V Poslanecké sněmovně existuje více méně shoda na tom, že by měl být řádně, ale i rychle projednán vládní návrh Státního rozpočtu na rok 2018. Totéž bude úkolem Rozpočtového výboru v příštích několika týdnech.
Tak nám v Poslanecké sněmovně vznikne nový výbor. Bude se jmenovat výbor pro digitalizaci státní správy. S nápadem přišli Piráti, kteří chtějí zavést úplnou elektronizaci státní správy a to co nejrychleji.
Dějí se to věci. Některé političky patrně milují silné motory a jejich řev je uhranul natolik, že se rozhodly věnovat motorkářům desítky milionů korun. Praha a Středočeský kraj mají dost nejasnou naději, že sraz majitelů motocyklů Harley Davidson přinese i peníze a bude ziskový.
Máme už zakořeněný zvyk sledovat průzkumy veřejného mínění ve vztahu k politikům. Ten poslední je však poněkud jiný. Sděluje nám, že největší důvěru má armáda, policie a poté následují soudy a banky.
Dvacet osm let je pro někoho zatím nedosažitelná doba jeho věku, pro jiné třeba jen určitý zlomek jejich života – například pro moje vrstevníky polovina - pro 85leté spoluobčany jen třetina, ale každopádně je to velký časový úsek životů nás všech v České republice.
Když se podívám, co vše najdeme v různých rádoby pravdivých zdrojích, běhá mi občas mráz po zádech. Někteří koumesové řeší prezidentovo zdraví, ač o studium na lékařské fakultě ani nezavadili.
Podzim, který je neobvykle chladný a počasí proměnlivé, si s námi opět pohrává. Jarní mrazíky, následně sucho a horko i poslední vichřice nepomohly k dobré úrodě.
Odpovědnost, slovo, které dnes přetřásají mnozí z nás. Odpovědnost jedinců či nás všech? Ano, je nutné zhodnotit, co bylo dobré a co ne a pro příště se vyvarovat chyb. Mnozí prosazovali změny a dnes se diví výsledku a nejraději by vše vrátili zpět.
Soustavná práce je tím nejlepším argumentem, který lidé uznávají. Poslední dobou se vláda chlubí úspěchy, jež jsou mnohdy diskutabilní. Ať už se jedná o ekonomiku či nízkou nezaměstnanost.
Dnes je třeba řešit spoustu problémů. Ale ČSSD nám vytváří nové. Jedním z nich je i problém s lithiem. Se vší pravděpodobností se dostane do rukou australské společnosti. Memorandum podepsané ministrem průmyslu ČSSD Havlíčkem je nehorázným činem.
Přinejmenším naivní je ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD), který tento týden podepsal se společností European Metals Holdings Ltd. Memorandum o porozumění, které se týká spolupráce v oblasti těžby a zpracování lithia v České republice.
Máme údajně jednu z nejlepších ekonomik v Evropě, jak se v poslední době chlubí vládní představitelé. Podle statistik roste totiž nejrychleji. Lidé však nejsou až tak nadšeni předkládanými čísly. Jaká je tedy realita?
Zcela jistě se to stalo již každému z vás. Jedete automobilem, jdete pěšky a ve škarpách podél silnic nebo v samotné přírodě jste narazili na odhozené PET lahve. Nejedná se o malý problém. Tento jev se začíná projevovat i na celosvětové úrovni.
S chutí jsem si přečetl článek Josefa Skály v Halo novinách. Zhrzené mrákoty, akutní priority. Byl pro mne podnětem k zamyšlení o dvou politických figurách. Jeden odchází, druhý přichází. Co spolu pekli a co upekli? To uvidíme později.
Potraviny tvoří největší položku, kterou domácnosti hradí. Navíc jsou naši spotřebitelé v poslední době velmi nespokojení s kvalitou dovážených potravin, které jsou zpracovávány v Evropské unii.
Hektické dny, jež prožíváme, způsobují, že některé informace vnímáme okrajově. V nedávné době církve dosáhly faktické realizace svých požadavků. Argumentace, proč to či ono nárokují, byly ve většině případů velmi sugestivní.
Změnil se hlavní lídr ČSSD a Zaorálek konečně uchopil funkci, kterou si zajisté velmi užívá. Objevuje se na akcích, které předtím nikdy nenavštívil, ať už jde o hudební festivaly či různé oslavy měst. Dokonce neváhá převléci se do starého kostýmu, aby upoutal pozornost.
Již delší dobu mnohé obce pociťují nedostatek obyvatel. V poslední době však především mladí zjistili, že život na vesnici je levnější nežli ve městě. A tak pomalu začínají přesouvat svá bydliště z velkých aglomerací do malých obcí.
Kapitál s velkým K – přesněji první díl – debutoval 14. září (a nikoli srpna, jak to běží českými médii). Už je to 150 let. Těch, kdo ho neznali jen z druhé ruky, nebyly nikdy mraky. Je z nich už téměř vyhynulý druh.
V posledních dnech žije veřejný prostor tématem, které možná nikdo nečekal. Jedná se o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka ke stíhání v kauze Čapí hnízdo. Rivalové se radují, příznivci pláčou.
V době překotné fáze globalizace se vynořuje nový problém, který lze shrnout jako odcházení, utíkání nebo únik našich českých hodnot, které vytváří naši lidé, pryč z naší země. Tento jev se započal již začátkem 90. let 20.
