ROZHOVOR Za nelítostný předvolební boj označuje to, co se děje kolem ministra Andreje Babiše, režisér Jiří Adamec a dodává. „Volební preference pana Babiše a jeho stranické party vyšplhaly do takové výše, že to pro ostatní politiky přestala být legrace a bylo třeba vytáhnout do boje.“ Vyjadřuje se mimo jiné i k nahrávkám, na kterých Babiš mluví s dnes už bývalým novinářem MF Dnes. „Není nesmysl, když pan Babiš říká, že jeho tajně zaznamenávaná audiokomunikace s novinářem mohla být do potřebného vyznění sestříhána. Jde to technicky zcela určitě,“ říká režisér s tím, že mluví z vlastní zkušenosti televizního profesionála. „Dokonce i z písmenek vybraných z jiných slov jsme vytvářeli slova nová,“ říká Jiří Adamec.
Pane režisére, co říkáte na politickou krizi, která právě „zuří“ v naší zemi?
Nejsem si jistý, že se jedná o klasickou politickou krizi, já čtu celou tu šarádu okolo ministra Babiše jako nelítostný předvolební boj.
Opravdu se vám zdá, že nejde o podstatu věci, ale pouze o boj o hlasy voličů?
Mně se to zdá zcela evidentní. Shrneme-li si, co Andrej Babiš „spáchal“, zjistíme, že prokazatelně protizákonného toho mnoho není. Mně se zdá, že dokonce zhola nic. Nemohu a nechci hodnotit mravní nebo morální stránku věci, ale z pozice zákona podnikatel Babiš dělal pouze to, co dělají tisíce jiných podnikatelů dnes a denně. Dělali, dělají a budou dělat!!! Bojoval za svoji firmu, bránil se placení daní, ale z toho, co vím, mi vyplývá, že to vše bylo v rámci platných zákonů. V rámci těch zákonů, které on nenavrhl ani neschvaloval. On se pouze v jejich rámci choval. A to, jak někteří politici vykřikují do světa, že se tak choval ještě i měsíc po tom, co vstoupil do politiky … mně celé přijde strašně pokrytecké … až směšné. Křičí tak zejména ti, kteří, jsa našimi volenými zástupci dvacet let a více, se dvacet let a více zabývají zneužíváním jimi přijatých zákonů na plný plyn. Z dostupných informací mi vyplývá, že ani pan Babiš není zcela bez viny, i když se choval zcela podle zákonů, ale jeho vina je, kromě rámusu, který je pro pobavení veřejnosti způsobován, podle mě, zcela směšná. To pokud jde o korunové dluhopisy. A pokud jde o úkolování novináře. Přiznám se, že jsem se smál, když jsem slyšel hřímat z parlamentní tribuny šéfa opoziční strany, jak jsou novináři hlídacími psy demokracie… Fakt je to legrace, když si noviny kupujete a čtete. Zjistíte přece okamžitě, komu noviny patří, a komu tedy novináři věrně slouží. Na čí straně který novinář poslušně stojí, je známo přece dávno. Stačí si přečíst jméno pod článkem a už víte, co si přečtete. Z toho, jak vypadají v České republice noviny, je přece už mnoho let jasné, že nikdo nic nehlídá, že se psaním do novin většina novinářů pouze živí. Až na drobounké čestné výjimky … samozřejmě…
Jako televizní profesionál jsem nesčetněkrát v záznamech pořadů ve střižně upravoval mluvený projev desítek „spíkrů“, kteří nebyli zcela brilantními mluviči, a bylo třeba, aby diváci nebyli obtěžováni jejich profesionální nemohoucností. A tak jsem dlouho a pečlivě jejich projevy s kvalitním zvukařem sestříhával… Dokonce jsme z písmenek vybraných z jejich jiných slov vytvářeli slova nová, a dávali tím jejich nešikovným promluvám smysl. Ano, není nesmysl, když pan Babiš říká, že jeho tajně zaznamenávaná audiokomunikace s novinářem mohla být do potřebného vyznění sestříhána. Jde to technicky zcela určitě. A není to ani extrémně obtížné. Navíc dnes existují nesčetněkrát kvalitnější zařízení, na nichž to jde o hodně snadněji a také kvalitněji. K nepoznání dobře. Ani v nejmenším neříkám, že pan Babiš mluví o svém nešikovném setkání s novinářem stoprocentně pravdu, to nevím, jako to neví kromě nich dvou nikdo, ale tvrdím, že když existuje nějaký zvukový záznam, že rozhodně nemusí být autentický, že může být velmi profesionálně nemravně upravený včetně obrácení významu a vyznění komunikace.
Tím se ale nikdo asi nezabývá…?
Samozřejmě, to má přece logiku. Vždyť nejde o věc samu. Jde pouze o to, že se volební preference pana Babiše a jeho stranické party vyšplhaly do takové výše, že to pro ostatní politiky přestala být legrace a bylo třeba vytáhnout do boje. Legrace totiž končí, brzo budou volby. A zejména pro ČSSD a jejího předsedu představuje důvěra voličů ve velkopodnikatele Babiše opravdu smrtelné nebezpečí. Voličům je, zdá se, sympatické, když je stát řízen jako FUNGUJÍCÍ a PROSPERUJÍCÍ firma, nevidí na tom nic špatného ani nemravného. Naopak. Vždyť přece jen prosperující firma může splácet dluhy a zaplatit vše, co její lid ke svému životu potřebuje… A já jsem přesvědčený, že předseda ČSSD v tuhle chvíli vsadil vše na jednu kartu, na tu poslední možnou. A ta má pouze dvě varianty. Když ale žádná z nich nevyjde, pak tradiční strany v nastávajících parlamentních volbách „potěš pánbůh“.
Které dvě varianty máte na mysli?
Nejlepší by bylo zabránit, pokud možno nějakým zákonným, parlamentním, demokratickým způsobem, Babišovi, aby on a jeho hnutí mohli vůbec ve volbách kandidovat. Prostě nějak přesvědčit občany, že se jedná o lumpy a zloděje, a z voleb je zcela vyloučit. To se mi zdá, že ale nepůjde, že se přes soustředěný tlak všech proti Babišovi podařit nemůže. Pak nastupuje možnost číslo dvě. Není tak tutová jako ta první, ale v Čechách by mohla fungovat docela dobře. Je třeba Babišovi nasadit psí hlavu a využít k tomu nejhorší české národní vlastnosti – závisti. Je přece nemožné pro slušného občana volit někoho, kdo krade a sprosťačí tak, že si denně strká do kapes z nezaplacených daní a podvodů všeho druhu tolik, kolik běžný občan nevydělá svojí poctivou prací ani za rok. A přitom se nestydí „odírat“ v rámci EET každičkého sebemenšího ševce… To je přece hnusné, takového člověka přece volit nemůžu. A nebudu! To raději dám svůj hlas těm sice neschopným, ale alespoň spravedlivým. Tohle v Česku přece zabíralo vždy. Takže tohle je třeba za pomoci téměř všech médií donekonečna a stále dokola opakovat. A to by v tom byl čert, aby se to nakonec pro voliče nestalo svatou pravdou!
Ale našich problémů kolem pana ministra financí Babiše si všímají už i na evropské úrovni…
Vždyť aby ne. Odkud si myslíte, že evropští politici i novináři věhlasných evropských „seriózních“ tiskovin čerpají informace? A k tomu přece i v evropských politických strukturách existují významně rozdílné politické názory a postoje. I rozdílné politické zájmy. Stejně jako v Česku. A stejně jako v Česku i na úrovni Evropy probíhá politický zápas. Na tom přece není nic divného. Jde jen o to, jestli se podaří přesvědčivě ovlivnit dostatečný počet voličů. Nejde totiž o nic jiného … a o nic menšího.
Co nám všem přinese odchod pana Babiše z pozice ministra financí? Mnozí lidé poukazují na to, zda to není škoda, že výsledky z hlediska hospodaření státu přece nemá tahle vláda špatné.
Nevím, jestli tomu rozumím správně, ale zdá se mi, že je velmi rozdílné být nejlepším ministrem financí za to, že plním vzorně nařízení Bruselu, nebo za to, že se mi daří vybírat od všech předepsané daně, ušetřit desítky miliard ze státního rozpočtu a začít splácet nemalý státní dluh. Který stejně nakonec za nás budou muset splácet naše děti… Mně přijde, že vše, co udělal pan Babiš v pozici ministra financí, je pro nás pro všechny mimořádně pozitivní. I včetně toho, že zavádí mechanismy, podle nichž budou muset platit daně všichni občané České republiky… I ti, kteří byli zvyklí, že je platit nemusejí, protože když je neplatí, nic jim nehrozí. A kdo by chtěl platit daně, že?
Myslíte si opravdu, že krádeže oligarchů v miliardách a vymáhání drobných daní od maličkých podnikatelů a řemeslníků je v pořádku?
Takhle jsem to neřekl a ani tak nemyslel. Je samozřejmě třeba zamezit miliardovým únikům a nekontrolovatelným ztrátám ze státní kasy, a to v rámci zákonných opatření. Každý z nás si přece všímá, kolik bylo za poslední léta vytvořeno zákonů, které umožňují, aby bylo možné legálně vydělávat na olupování státního rozpočtu. Tyhle zákony ale přece někdo vytvořil a i nadále vytváří… Jsou ovšem jen pro někoho. A pro něco. Například viz inkriminované korunové dluhopisy. V konečném součtu miliardové bezpracné zisky pro tisíce a tisíce šikovných podnikatelů, kteří měli dobré poradce a právníky a takto „šikovně“ koncipovaný zákon zákonným způsobem dokázali dokonale ve svůj prospěch využít. Státní kasa přišla o miliardy. To je pravda. Takových úniků miliard ze státního rozpočtu bylo v posledních desetiletích nepočítaně… A proto bylo a je i nadále třeba v charitativních sbírkách vybírat od chudých občanů po drobných na invalidní vozíky, které by jinak bez problému mohly proplácet státní zdravotní pojišťovny. A tisíce dalších věcí. Ano, tomuhle je třeba zamezit. A kdo by to mohl udělat lépe než ti, kteří v parlamentu tvoří zákony. Pokud to udělat chtějí. Andrej Babiš, zdá se mi, ač mnoho let stál na druhé straně pomyslné barikády, teď několik let ve vládě naší země dokazuje, že to chce. A říká také, proč to chce. Já nemám důvod mu nevěřit… Nikdo mi nedokázal, že nezákonně kradl, samozřejmě že nejsem naivní a i já mám pochybnosti, jestli se vždy choval „mravně“, i když mnozí politici křičí do světa, že kradl jako ostatní a dnes že lže. Lže opravdu on? Nebo JENOM on? Opravdu to nevím a naštěstí nejsem v pozici lidí, kteří se živí tím, že za každou cenu tvrdí opak než protivník z opačného politického spektra. Bez ohledu na pravdu, všeobecně viděnou realitu a osobní směšnost před miliony spoluobčanů. A proto celé té prvosignálové předvolební taškařici odmítám bez důkazů uvěřit…
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Nahravky-Babise-Pravda-je...