80 let od povinného nošení žluté hvězdy
Před 80 lety začalo povinné nošení žluté hvězdy pro židovské obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Morava. Stalo se tomu po nařízení, které vydal tehdejší šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinhard Heidrich, pozdější nechvalně proslulý zastupující říšský protektor. Toto označení znamenalo stigma, naprostou segregaci od zbytku společnosti. O dva měsíce později následoval první transport do terezínského ghetta.
Norimberské zákony prosazované na našem území nacistickými okupanty úředně vytvořily židovské obyvatele i z pokřtěných, z ateistů, z mnoha těch, kteří ani nebyli věřící judaisté, kteří ani neměli nic společného se Židovskou obcí. A všechny ty, spolu s věřícími, s ortodoxními, s míšenci, pak vystavili odsouzeníhodné perzekuci, která často končila k továrnách na smrt, v plynových komorách.
Židé nebyli samozřejmě jediní, koho rasismus či náboženská nenávist postihl. Perzekuováni a vyvražďováni byli Romové, v některých okupovaných zemí pravoslavní křesťané. Největší genocidu však zažili Slované, o čemž mimo jiné svědčí i tři tisíce vypálených běloruských vesnic. Hnědý mor byl 9. května 1945 poražen, bohužel ne doražen. V jiných formách se fašismus a rasismus objevují i dnes, pokrytecky omlouváni vládnoucí třídou.
Za jeden z největších dějinných paradoxů považuji, že se rasová segregace odehrává nepřetržitě sedm desítek let v Izraeli. A že právě tento režim měl za jednoho ze svých hlavních spojenců podobně rasistickou vládu z Jihoafrické republiky. Na tyto skutečnosti je dobré nezapomínat, stejně jako na dnes tabuizované texty Františka J. Kolára, který , sám židovského původu, demaskoval šovinistickou sionistickou ideologii a její pokryteckou snahu zprivatizovat utrpení milionů Židů pro své hegemonistické cíle. Oběti rasové perzekuce se měly stát argumentem pro novou rasovou persekuci – i když jinde a jinak. Bylo a je to hanebné. Hanebné stejně, jako rasistické konspirace, Norimberské zákony, vyčleňování a diskriminace části obyvatel i jako ta žlutá hvězda, kterou nacisté donutili nosit naše obyvatele ve snaze na ně poukázat jako na odlišné.
Komunisté se staví proti všem formám diskriminace, rasovou nevyjímaje. V Terezíně jsme si mnohokrát připomněli oběti nacismu. Ale připomínáme i oběti dnešního rasismu, nejen vzdálené i když stále aktuální historie.
Stanislav Grospič
místopředseda KSČM
předseda OS ČMS
poslanec