K omluvě prezidenta Miloše Zemana

21. 5. 2021

Vítám rozhodnutí prezidenta republiky se u příležitosti návštěvy srbského prezidenta veřejně omluvit za bombardování Jugoslávie před 22 roky. Považuji to za upřímné gesto, u něhož je zásadní, že vůbec bylo proneseno a že otevírá otázku viny, která byla zlehčována. Bombardování trvalo 77 dní a vyžádalo si asi 2500 obětí na životech, došlo k podstatnému poničení infrastruktury a zhoršení životní úrovně obyvatel. Za důležité považuji zmínit rovněž hanebné použití zakázaných zbraní a to, že celá kampaň byla postavena na lživých argumentech (jako pokaždé) s cílem podmanit si i zbytek někdejší Jugoslávie. Česká vláda, potažmo diplomacie, však dodává, že šlo o omluvu ryze osobní. Česká diplomacie neprozřela, vláda se touto truchlivou skutečností nezatěžuje.

Prezident Zeman řekl ke své omluvě a prosbě o odpuštění, že v sobě dlouho nosil trauma. Pokání osvobozuje, dodal. Já dodávám, že komunisté v sobě žádné trauma nenosí. Od počátku nechutné protijugoslávské kampaně jsme stáli za Srby, Černohorci a Makedonci, kteří byli vystaveni nátlaku paktu NATO a později kvůli svému »NE« i odporné válečné akci novodobých barbarů. V Bělehradě se znovu opakovalo bombardování, podobné tomu, které v roce 1941 uskutečnili nacisté. Bezdůvodně byli vražděni civilisté, mnoho nevinných občanů si dodnes nese následky zranění z doby agrese. Komunisté a třídně orientovaní odboráři nepodlehli lžím politické reprezentace, pokryteckým a cynickým řečem o »humanitárním bombardování«, ani vymývání mozků ze strany režimních médií. Ukázali jsme svou solidaritu, internacionalismus a morální převahu už tehdy.

Rád bych se dočkal toho, kdy zazní omluva za následky servilního chování českých politických elit obecně, nejen z úst jedné, byť významné osoby. A čeho bychom se rádi dočkali všichni, to je omluva za špinavosti naší zahraniční politiky, počínající podporou blokády Kuby, Íránu, Koreje, sankcemi proti Venezuele, Sýrii, Bělorusku, Rusku a za toxickou podporu neonacistického režimu na západní Ukrajině a blízkovýchodního apartheidu v okupované Palestině. Komunisté mají svědomí čisté. Ale komunisté zatím nevládnou.

Na závěr zdůrazňuji, že vítám veškerou upřímnou snahu posílit všechny druhy vazeb a spolupráce se Srbskem a obecně se všemi národy bývalé Jugoslávie. Nejde jen o investice. Jde o to, co my čeští komunisté neseme v sobě. Bratrství se slovanskými národy a aktivní solidaritu s těmi, kteří zápasí za spravedlnost.

Autor: 
Stanislav GROSPIČ, poslanec a místopředseda ÚV KSČM