Vládní daňový balíček se snížením daně z příjmů zaměstnanců a zvýšením základní slevy na poplatníka u prezidenta Miloše Zemana nenarazí, byť je kritický i k jeho senátní verzi.
Zeman v nedělní Partii na CNN Prima NEWS oznámil, že zákon sice nepodepíše, ale ani nevetuje. Bude tedy platit, ovšem až někdy v první polovině ledna, a podnikatelům proto mohou nastat podle některých ohlasů potíže. O daňovém balíčku ale bude zítra ještě hlasovat Sněmovna. Může schválit senátní verzi, což je pravděpodobné, původní sněmovní verzi, nebo nic. Teprve po přijetí poputuje zákon na Hrad. Už dříve prezident oznámil, že sněmovní znění zákona bude vetovat.
»Problémové je to načasování, kdy se tento takzvaný daňový balíček projednává, zejména ta daňová pasáž. Každopádně je tam řada věcí, které se týkají účetnictví a které jsou pozitivní. Bohužel se to opět celé smrsklo na ten velký výpadek, který udělá snížení daní, a dobré věci jsou jakoby zapomenuty,« uvedla v Partii poslankyně KSČM a předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá.
Zeman doplnil, že už sdělil premiéru Andreji Babišovi (ANO) i ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), že zákon nepodepíše. »Nebudu ho sice vetovat, právě díky tomu, že Senát přece jenom učinil krok správným směrem, ale na druhé straně ústupek považuji za nedostatečný,« řekl. Babiš prezidentova slova potvrdil, on ani Schillerová nechtěli Zemanovo rozhodnutí sdělovat dřív, než je oznámí prezident. »My ale jsme rádi, že ho takto nějakým způsobem podpoří a že ten daňový balíček, doufejme, teda přehlasujeme ve Sněmovně,« řekl Babiš novinářům.
Pokud poslanci senátní znění schválí, předloha zachová zrušení supehrubé mzdy a dvě sazby daně z příjmu fyzických osob 15 procent a 23 procent, která bude platit pro část příjmů zhruba nad 140 000 korun měsíčně. Základní daňová sleva na poplatníka by se zvýšila méně, než jak ji obsahuje sněmovní znění, byť se má zvýšení odehrát ve dvou krocích od roku 2021 a od roku 2022. Dohromady půjde o 6000 korun ročně. Obcím a krajům mají být výpadky po zrušení superhrubé mzdy částečně kompenzovány zvýšením jejich podílu na výnosech z daní.
Zeman dodal, že základní sleva na dani je stále příliš vysoká. V zákoně mu chybí, že navrhované snížení daní bude platit jen dva roky. »Kdyby (zákon) platil trvale, tak to znamená, že jakákoli budoucí vláda bude muset snášet díru v rozpočtu 90 miliard korun,« řekl prezident. Efektivní zdanění pro zaměstnance nyní činí 20,1 procenta. Zeman nevěří, že platnost zákona by nebylo možné ohraničit.
Podle Vostré pak mimo jiné proto nejpozději v únoru či v březnu proběhne novela státního rozpočtu. »Ta úprava není jenom o daňovém balíčku, ale je to samozřejmě i o příjmech. Nikdo z nás si bohužel nedovedl představit, jak se pandemie bude vyvíjet ekonomicky. V rozpočtu na rok 2021 jsou sice některé jednorázové výpadky v příjmech v celkové částce asi 214 miliard, ale uznávám, že podle mě tam není v tuto chvíli dostatek finančních prostředků na kompenzace a není ani reálně daná strana příjmová. Takže v únoru nebo březnu by měla být nejpozději předložena novela zákona o státním rozpočtu,« vysvětlila Vostrá.
Vostrá zároveň připomněla, proč a za jakých podmínek KSČM státní rozpočet podpořila. Jedná se především o oněch 10 miliard, které byly z kapitoly ministerstva obrany přesunuty do vládní rezervy, i když následně někteří představitelé koalice tvrdili, že do ní budou vráceny. »Obzvlášť, když byl zákon o státním rozpočtu schválen, tak zejména ve vládních řadách bujely emoce a honem měli potřebu říct, že to vlastně bude úplně jinak. Všechna ta vyjádření byla zejména od ČSSD, protože jejich obrat během jednoho dne o 360 stupňů museli něčím uklidnit. Takže to beru jako mediální vyjádření,« upozornila Vostrá s tím, že až v průběhu ledna se ukáže, jestli KSČM ANO a ČSSD podvedou.
Doplnila také, že převedené peníze mohou samozřejmě být využity v resortu obrany, například pro vojáky, kteří pomáhají v nemocnicích, mohou být ale také použity pro hasiče, na kompenzace podnikatelům, na zdravotnictví nebo na sociální služby. »S tím my problém určitě nemáme,« uvedla Vostrá. »Je to o tom, že vláda by je musela použít na ty účely, na které my jsme je zamýšleli. To znamená opravdu tam, kde je potřeba, tedy v boji s pandemií,« dodala.