Kam se Kladeňáci chodili koupat?

20. 9. 2020

Sládečkovo vlastivědné muzeum se rozhodlo prezentovat netradiční téma – výstava „Fuj to je vedro, jdeme k vodě!“ se zaměřila na místa, kam se v posledním století chodili Kladeňáci koupat.

„Struktura koupališť v regionu, ve kterém není řeka, se rozpadla prakticky po roce 1989, dřívější síť prakticky zanikla, dnes tu máme maximálně bazény na zahradách nebo aquaparky,“ podotkl předseda Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Zdeněk Štefek.

Výstava, která skončila 20. září, přinesla informace, jak to s kladenskými koupališti dopadlo, na více než stovce fotografií byly k vidění i retropředměty využívané v minulosti ke koupání či při trávení dovolené u vody, nechybí ani pláž s lehátky.

Vznik klasických koupališť spadá na Kladensku do 20. - 30. let 20. století. Nejstarší koupaliště vzniklo v Libušíně v roce 1924, následně otevřelo koupaliště v Hnidousích (1927), v Dubí (1929) a v kročehlavské Bažantnici (1930). "Zlatou éru" přinesl až poválečný vývoj - koupaliště u zimního stadionu (1951), koupaliště ve Vinařicích (1959), nově upravené koupaliště v Bažantnici (1968) a krytá plavecká hala s venkovními bazény na Sletišti (1973-1974). Výstava se zaměřuje i na další místa, kam Kladeňáci jezdili - na Kačák od Bucku u Řevničova a Červeného rybníka u Mšece, na koupaliště v Družci, Poteplí či vodní nádrž Okrouhlík u Dědkova mlýna.  Pro rekreační účely se stala vhodným cílem i Berounka, zejména kemp Višňová u Křivoklátu.

Fotogalerie

Autor: 
Ing. Zdeněk Štefek, předseda Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch, Středočeský kraj