Návrat racionality do české politiky?

Česká politika se vyznačuje řadou neracionálností. Zejména s odkazem na své svědomí u poslanců ji živí Ústava České republiky. Další iracionální argumenty živí tzv. ochrana lidských práv a to často přiživována médii. Daného stavu využívají různí šíbři ke svému prospěchu a také různí kverulanti. Jednou z problematických oblastí je otázka odstraňování vraků z komunikací a odstavných ploch. Zejména na sídlištích.

 

Problém je v zákonu, který toto upravuje. On je problém již se samotnou definicí vraku. Nyní přišly úterní Haló noviny (20. listopadu 2018) s informací o iniciativě poslanců ANO, která by měla vést k odstraňování vraků. Ponechme stranou právnické kličky, ale shrňme si, že se má jednat o auta se kterými se už šest let nesmí jezdit, protože mají propadlou technickou a současně tak bude jejich vlastníkům hrozit pokuta až 300 tisíc korun. 

 

Na jedné straně se může zdát, že se jedná o návrat racionality. Kdy se toto nelegitimní zabírání veřejného prostoru nedaří včas a rychle odstraňovat. Další ohrožují provoz na pozemních komunikacích a to i přesto, že jsou řádně označena. Na Komisi pro bezpečnost a IZS ve Středočeském kraji jsme to již probírali. Na druhé straně překvapí, že poslanec Leo Luzar má, s návrhem na rychlejší odstraňování nepojízdných vozidel, problém. Pojďme si jeho argumenty probrat podrobněji. Společným motivem je zabránění perzekucí občanů.

 

Základní otázka zní: má vůbec vůz, který už půl roku nesmí jezdit, na veřejném pozemku, silnici či parkovišti co dělat? Je snad veřejné parkoviště prostorem pro rekonstrukci vozů? Jistě, že ne. A to nejen s ohledem na ochranu životního prostředí před únikem technických kapalin. Veterán s propadlou technickou prohlídkou půl roku odložený na veřejné komunikaci nevydrží, neboť je vysoká pravděpodobnost, že do té doby bude odcizen či jinak ztratí na hodnotě. Tudíž je jeho majitel silně motivován mít ho pod střechou. Pokud má majitel s autem jiné záměry a nejezdí s ním, pak nepojízdné auto nemá na místech určených k běžnému provozu opět co pohledávat. Rovněž auta s deponovanými značkami patří do garáží či někde za kůlnu na zahradu majitelů. Pokud se majitel auta rozhodne jej předat dítěti až mu bude 18 let, pak na tuto slavnou událost může auto na ulici čekat 10 let, pokud je dítěti třeba let 8. Do té doby nemusí přece strašit na ulici. 

 

Prosím, nehledejme na každém návrhu zákonů kdejakou mouchu, tím spíš, že veřejný prostor se silně zaplňuje a díky úspěšnému rozvoji naší (územně, ne kapitálově) ekonomiky dneska již není kde zaparkovat a další stavby parkovišť pohlcují veřejné peníze nás všech a rovněž ukrajují zbytky zeleně, která tak citelně chybí v dobách veder a sucha. Závěrem mi dovolte jednu radu jak rychleji odstranit vraky: obraťte se na příslušný odbor životního prostředí, že z vraku unikají olejové látky. Úřady většinou zavětří a jde to. Nicméně ne všude jsou tak osvícené a daří se toto zrealizovat. Proto je každá iniciativa vítaná. Vraky šest měsíců nepojízdné jsou nebezpečné i pro převoz na STK či do servisu a podle toho k nim přistupujme. Veřejný prostor slouží všem, ne jenom několika egoistickým jednotlivcům.