27. října se uskutečnilo 9. zasedání ÚV KSČM.
Soudružky a soudruzi,
u nás funguje vždy lépe hledání viníků než hledání příčin. Ale pravda je taková, že za vinu můžeme všichni, různou měrou. Vše jsme totiž schvalovali demokraticky zvolenými orgány. Program, kandidátky, hesla, design, harmonogramy, akce.
Vinni jsme tedy všichni, ale jaká je příčina?
Máme dělat hodnocení, stejně jako po krajských volbách. Ale hodnocení děláme na základě našich zkušeností, tedy ve vlastní bublině, ve které žijeme. A v té můžeme dospět k závěru, že jsme makali dobře a že naší prohru způsobily jiné faktory. I ty otázky v osnově hodnocení směřují do bubliny. Ale my potřebujeme znát názor našich voličů a nyní i nevoličů. Nejen před volbami. Potřebujeme pravidelnou koncepčně řešenou zpětnou vazbu. Ta ale vlastně nefunguje ani uvnitř strany, kdy jsou náměty a nápady a iniciativy těžko prosaditelné, protože pohodlnější je jet ve starých kolejích.
Musíme znát naše cílové skupiny a jejich charakteristiky, nemůžeme být strana pro všechny. A každý náš postoj konfrontovat s tím, jak na cílovou skupinu dopadne, třeba v otázce EET. A s cílovými skupinami pracovat.
V té naší bublině je i oblíbené rozdělovat se na levici x pravici. Ale to mimo politiky a sociology vlastně nikoho nezajímá. Lidi zajímá řešení, byť krátkodobé, úspěšné řešení. Proto náš volič mohl volit ANO…
Proč místo nás volili Okamuru? Proč naši voliči přecházejí k ANO? Proč nám témata bytostně vedoucí za hranice kapitalismu kradou Piráti?
Ano, používáme mnoho cest, jak k lidem, třeba působení v kyberprostoru, ale většinou to, co jsme při pokusech jít mimo bublinu totiž dokázali, je přenést naší vnitřní nevábnou diskusi na sociální sítě, místo abychom tam jednotně působili na veřejnost.
Kampaně, o kterých mluvíme již řadu let. Ale většinou skončíme na výkřiku, petici, schůzi sněmovny, ale o kampani se mluvit rozhodně nedá. Historicky snad jen církevní restituce, a nyní částečně lithium, ale i to má ke kampani daleko. Vlastně i ta naše volební kampaň byla zvláštní, měla se asi místo snahy o jednotnou kampaň sjednotit…
My se tady vždy spokojíme s tím, že si něco schválíme a tím je konec. Ale to má být teprve začátek.
Potřebujeme změnu, zásadní změnu. Ale ne v dlouhodobém směřování naší strany, ale v metodách práce, v otevřenosti, v komunikaci, v jazyku, v tvářích, v celkové prezentaci.
Nápadů jsem tu slyšel za řadu let hodně. A řadu jich máme jistě v hlavě. Ale na ně tu není čas ani prostor. Takže příště.
Fotogalerie
