Vláda dostala návrh rozpočtu
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 376,6 miliardy korun. Je to o 13,4 miliardy méně oproti prvnímu návrhu z června. Příjmy MF v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi o 57,6 miliardy na 1543,3 mld. Kč a výdaje o 44,2 miliardy na 1919,9 mld. Kč.
Do návrhu byly podle ministerstva promítnuty změny, které se týkají aktualizace daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení na základě srpnové makroekonomické predikce MF.
»Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu zejména investice v absolutně rekordní výši očekávaných 218 miliard, růst důchodů o 797 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč nebo historicky nejvyšší podpora vědy a výzkumu,« uvedla šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO).
Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) je snížení schodku oproti červnovému návrhu pozitivní zpráva. »Čím menší schodek, tím lépe pro naši ekonomiku, byť někdo bude říkat, že to ponížení je malé, symbolické, nicméně pořád je to 13,4 miliardy korun,« řekla našemu listu. Ke snížení schodku podle ní dopomohl zejména vývoj ekonomické situace u nás, to znamená, že se zlepšily predikce toho, jak dopadne výsledek letošního roku, ale zejména růstu ekonomiky pro rok 2022. »To umožnilo navýšení na stránce příjmové, mohly se přidat peníze některým ministerstvům, ale také to umožnilo i tuto menší korekci na straně schodku, což si myslím, že je správné,« dodala Vostrá.
Ministerstvo financí se touto změnou podle ní snažilo vyhovět prezidentovi republiky Miloši Zemanovi, který pohrozil, že pokud nebudou větší úspory a větší investice, tak by mohl státní rozpočet vetovat. »Byl to tlak ze strany pana prezidenta, a uvidíme, zda i vláda, která návrh ještě jen bude projednávat, tomuto názoru vyhoví,« uvedla Vostrá.
Výdaje většiny kapitol se zvýší
Ministerstvo v novém návrhu rozpočtu zvýšilo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje většině kapitol. Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 746,3 miliardy korun. Jde přitom o meziroční nárůst o zhruba 32 miliard. O 15,3 mld. Kč více by ve srovnání s letoškem mělo získat ministerstvo obrany, a to 90,7 miliardy. MF ale upozornilo, že celkové očekávané výdaje na rok 2022 činí 92,7 mld. Kč. Samotný materiál ale změnu ještě neobsahuje, protože ji musí schválit vláda. Podobné je to i s rozpočtem ministerstva dopravy, kde se ministr Karel Havlíček (za ANO) dohodl, že státní fond dopravní infrastruktury bude mít příští rok na výdaje 130,5 mld. Kč, což je meziročně zhruba o tři miliardy více a o 10,5 miliardy více, než bylo dosud plánováno.
Materiál nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců. »V situaci, kdy je stále plat ve veřejné sféře vyšší než v soukromé, není plošné zvyšování namístě, naopak se musíme soustředit na racionalizaci agend a dobré zaplacení kvalitních a výkonných úředníků. Zároveň platí, že pozitivní efekty snížení zdanění práce od 1. ledna 2021 a zvyšování slev na poplatníka stále převyšují nárůst inflace a bude tomu tak i v příštím roce,« uvedla Schillerová. Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček přitom v neděli uvedl, že by nepodpořil takový státní rozpočet, který by zmrazil platy hasičů a policistů.
O konečné podobě rozhodnou volby
Komunisté měli vždy výhrady k navyšování rozpočtu ministerstva obrany a i nyní navrhovaný nárůst považují za dost velkou chybu. »Radši bych ty prostředky určila na bytovou výstavbu,« uvedla Vostrá. Je podle ní vidět, že rozpočet je sestavován ve volebním roce. »Dokud jsme vládu tolerovali, tak jsme vždy vedli konzultace při sestavování rozpočtu, kdy jsme říkali naše priority. Tentokrát takové konzultace neproběhly, vláda sestavila návrh podle svých úmyslů, což je samozřejmě její legitimní právo, a my jako KSČM se budeme zabývat návrhem, který vláda předloží po volbách,« uvedla poslankyně.
Vláda musí podle rozpočtových pravidel rozpočet schválit a předložit Sněmovně do konce září. MF již dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům. »Uvidíme, v jaké podobě nakonec rozpočet do Sněmovny doputuje, asi bude také hodně záležet na výsledku voleb,« dodala Vostrá.
Pravicová opozice návrh kritizuje
Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura považuje za skandální, že schodek navržený na příští rok je vyšší, než kolik činil loni. V roce 2020 byl schodek 367,4 miliardy. Vláda podle něj nemůže stávající situaci svádět na koronavirovou pandemii. »Na špatné hospodaření upozorňujeme poslední čtyři roky, ve kterých vláda trestuhodně promarnila hospodářský růst, a místo potřebných reforem sypala peníze do předvolebních dárků,« uvedl.
Stejný problém s návrhem má pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. »Je to posun správným směrem, nicméně plánovaný schodek na rok 2022 je stále vyšší, než byl schodek za covidový rok 2020, což je jednoznačně ostuda vlády,« uvedl Ferjenčík.
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se vláda nezabývá tím, jak se postaví k nejrychlejšímu tempu zadlužování v historii ČR. Pokud by někdo podobným způsobem bez plánování řídil soukromou firmu, byl by na cestě k bankrotu, míní.
»S ohledem na růst naší ekonomiky, odeznívající COVID-19 je takový schodek ukázkou vlády ve stylu po nás potopa! Žádný dobrý a rozumný hospodář přece nechce žít dlouhodobě na dluh, na rozdíl od této vlády,« uvedl lidovecký předseda Marian Jurečka.
Podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové je schodek obrovský, přestože se krizová situace stabilizovala. »Schodek nelze akceptovat. Většina výdajů je mandatorních mimo postcovidovou podporu a úpravy v řádu miliard jsou jen kosmetické. Půjde o prohloubení zadlužování země na úkor dalších generací,« uvedla.
Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury vláda neúměrně zadlužuje zemi. »Úspory ve zbytných výdajích vidíme zejména v platbách solárním baronům, neziskovkám s politickým programem, v předražených armádních nákupech, ve slučování agend jednotlivých ministerstev a také ve výši výdajů určených pro zahraniční a rozvojovou pomoc,« sdělil.